Jana Křížová > O mně > Autorské výstavy > SOCHY

SOCHY

1996

Galerie bří Čapků, Praha 2

Kurátor: PhDr. Jiří Machalický

Foto: Vasil Stanko

V tvorbě Jany Křížové převládá harmonické uspořádání tvarů, v nichž je zaznamenán pohyb, čas nebo prostupování a prolínání. Jednotlivé prvky se vyvažují, míjejí, spojují i prorůstají.

Její představy se často vážou k určitému prostoru, který je ovlivňuje a s nímž tvoří celek. Naplňují ho, dávají mu nový smysl, přetínají ho a pomyslně rozdělují. Při její práci dochází ke spojení různých látek – dřeva, porcelánu, kovu nebo skla. Ty se citlivě doplňují a také spolu kontrastují. Jejich rozdílné vlastnosti dávají projevu napětí, vznikající mezi uzavřenými a otevřenými tvary, mezi hladkou plochou a rozbrázděným povrchem i mezi oblými a špičatými prvky. Střídá se tak lyrická jemnost s útočným pronikáním prostoru, zasněná básnivost s agresivní silou.

Autorčin výraz je podřízen řádu, který však nesvazuje a dovoluje svobodně rozvinout nápady, myšlenky a představy. Sochy i kresby mají přesný rytmus básní nebo hudebních vět. V jeho rámci se rozvíjejí melodie, jejichž souznění se občas přerušuje disharmonickými tóny, které je vlastně podporují, podtrhují a zdůrazňují. Obraz skutečnosti se soustřeďuje do jasných a zřetelných znaků, dovolujících proniknout do spodních vrstev našeho vědomí a nepřímo vyjádřit odkaz minulých generací, zapomenuté i věčně přetrvávající touhy, představy dávno zaniklých civilizací i dnešní rozporuplné doby.

Projev Jany Křížové směřuje k jednoduchosti a sdělnosti, k přesně vyjádřeným proporcím a přitom v něm zůstává prostor k volnému rozvíjení variací na motivy, které ji oslovují a neustále se vracejí. Do jejího díla se promítá cit pro navazování a chápání různých, třeba i nezvyklých, souvislostí mezi rozmanitými životními představami a myšlenkovými rovinami.

Jiří Machalický

Pohled na výstavu

Celek se skládá z částí I.

Celek se skládá z částí I.

Celek se skládá z částí II.

Věž

Skutečnost

Studie Představy

Představa

Skutečnost
Rok vzniku : 1996 – 97
Rozměry : v. 3,90m, základnu o délce 1 m tvoří rovnoramenný trojúhelník
Materiál : lípa, jasan, olše, kov, konopná lana, halogenová světla
Osvětlení : sponzorsky firma Philips Lighting

Základnu tvoří kovový rovnoramenný trojúhelník o délce 1 m, nad jehož základnou stoupá pod sklonem úhlu cca 30 stupňů v pravidelně se opakujících tvarech pyramida tvořená z opracovaných dřevěných pater. Jednotlivá patra stoupají plynule do výšky téměř 4 metrů ke svému vrcholu.
Vzhledem ke zvolené technice (dáno tíhou dřeva) není pyramida tvořena jednotlivými stěnami, ale je vybudována systémem vzájemného provázání dřevěných kulatin v rozích. Tak vznikly mezery mezi jednotlivými patry, které umožňují průchod světlu a zároveň osvětlení okolí a dávají vyniknout plasticitě tvaru samotné pyramidy. Můžeme pozorovat nejen vnitřní prostor pyramidy, ale i světla a stíny v bezprostředním okolí pyramidy jako místo, které sama sebou vymezuje. Téma práce se světlem mě zajímá již delší dobu.

Nosnost hmoty zajišťuje jednoduchý a bezpečný systém konopných lan, jež v rozích vážou zužující se kulatiny a stoupají vzhůru. Hmota se tak rozkládá. V kovové základně jsou umístěna tři halogenová svítidla – reflektory, jež dostatečně osvětlují samotný vnitřek, ale i okolí. Reflektory jsou nastavitelné dle potřeby. Trojúhleník sám o sobě je v historii filozofie a symbolistiky často chápán jako geometrický symbol. V tomto případě jej však chápeme v obsahové rovině jako vyjádření tří metafyzických stavebních prvků života : 1. mysl – tělo- duch, 2. zrození – život – smrt a 3. minulost – přítomnost – budoucnost. Základna je tělem a vrchol je bodem duševního bohatství, místo mezi tím zaplňuje cesta životem a má tak dost prostoru pro proměny, jež život přináší. V době zrození máme před sebou všechny možnosti voleb životní cesty, a to symbolizuje široká základna, během cesty životem se možnosti volby zmenšují až máme před sebou jedinou volbu a tím je ukončení pouti – tedy onen magický bod přechodu. Bod ukončení životní cesty není však místem pasivním, ale poskytuje v duchovní sféře místo pro pohyb – je rozhraním prvků života, a to těla, jež přechází v duch a života, jež se mění ve smrt.

Vezmeme-li v úvahu další úhel pohledu, pak se celý život učíme, ať pasivně či aktivně, stále jsme součástí procesů vnímání, zapamatovávání, osvojujeme si dnes a denně nové zkušenosti.Stěny pyramidy tak vyjadřují postup člověka po stupních hierarchie učení a pochopení smyslu a významu života a podstatných aspektů v něm. Učením tak dosahujeme dokonalosti a maximem v tomto procesu učení tvoří vrchol pyramidy. Celý život učení se změní v jeden bod a sice v malý okamžik splynutí ducha s tělem.

Pyramida jako nejpůsobivější trojrozměrný symbol představuje také zemskou osu.

Skutečnost a Představa – celkový pohled

Katalog

Privacy Settings
We use cookies to enhance your experience while using our website. If you are using our Services via a browser you can restrict, block or remove cookies through your web browser settings. We also use content and scripts from third parties that may use tracking technologies. You can selectively provide your consent below to allow such third party embeds. For complete information about the cookies we use, data we collect and how we process them, please check our Privacy Policy
Youtube
Consent to display content from Youtube
Vimeo
Consent to display content from Vimeo
Google Maps
Consent to display content from Google
WordPress Cookie Notice by Real Cookie Banner